DoporučujemeZaložit web nebo e-shop

VEVERKY šedobřiché - Tamiops swinhoei

Vítejte na stránce tlapkyakridla.websnadno.cz v sekci veverky

Veverka šedobřichá, Tamiops swinhoei

říše Animalia - živočichové »  kmen Chordata - strunatci »  třída Mammalia - savci »  řád Rodentia - hlodavci »  čeleď Sciuridae - veverkovití »  rod Tamiops - veverka

Vědecká synonyma:

Callosciurus swinhoei
Tamiops macclellandi swinhoei

Další názvy: = veverka Swinhoeova

Status ohrožení podle IUCN: málo dotčený

Na chov této veverky není třeba registrace, nepodléhá CITES.                                                                                           Naše česká veverka obecná podléhá registraci, na její chov je třeba mít povolení.

V přírodě se vyskytuje v centrální a jižní Číně, na ostrově Hainan, severním Myanmaru, severním Vietnamu a občas i v Laosu. 

Veverky žijí v párech a malých rodinných skupinách. Ve volné přírodě jsou nejvíce aktivní při svítání a za soumraku. Samice obvykle rodí dvakrát ročně, vždy tři až čtyři mláďata, která jsou ukryta ve stromových dutinách.

V ČR je zatím méně známá, chovají ji v Zoo Hluboká nad Vltavou a Zoo Lešná - Zlín. V posledních dvou letech se již dost rozšiřuje mezi drobnochovatele. 

https://www.facebook.com/zoohluboka/videos/1644138105842070/ , http://www.zoozlin.eu/veverka-sedobricha/, http://www.kalendarakci.atlasceska.cz/lanovy-labyrint-s-expozici-veverek-v-zoo-lesna-64677/.

náš chovný pár        2 z mláďat narozených 20.4.2018

           náš chovný pár veverek šedobřichých                            2 z mláďat narozených 20.4.2018

 

Veverky šedobřiché chováme ve venkovní voliéře o rozměrech cca 1 m x 1 m x 1,7 m pro jeden pár či chovnou skupinu.

Tady jsou námi vypozorované rozdíly v chovu veverek šedobřichých a burunduků.

Veverky šedobřiché máme celoročně venku. To mohou být burunduci také. Veverka šedobřichá mrazy snáší dobře. Výhoda oproti burundukům je, že jsou celý rok aktivní a v zimě neupadají do zimního spánku (hibernace). S tím jsme měli u burunduků problémy. Stalo se, když samec usnul dřív než samička, ta ho pokousala nebo i zabila. Stejné riziko hrozí i zjara při probouzení. Další problém byl, když se do voliéry ke spícím burundukům dostaly myši a okousaly samičce prsty na packách. Další problémy přinášelo nestabilní počasí. Přišla zima, ochladilo se, burunduci spali. Mrzlo až okolo -15°C. To by nevadilo. Burunduci v hibernovaném stavu dobře zahrabaní ve vystlané budce to snesou. Jenže nastala náhlá obleva, ze dne na den se oteplilo a samička se probudila a vylezla z budky. Nikdo si jí ale nevšiml, v zimě z práce chodíme někdy až za tmy. Večer se opět ochladilo a ona vysílená zůstala v noci venku a do rána umrzla. A to byla jedna z těch "hodných" samiček, která samečka nikdy nenapadala. Probouzení ze stavu hibernace znamená značnou ztrátu energie. Takové věci u veverek šedobřichých řešit nemusíme. Je-li jim zima, zdržují se víc v budce, ale nehibernují. Jsou tedy schopné si energii doplnit krmením.

Někteří burunduci v našem chovu byli značně plaší. Koupila jsem samečka, kterému jsme zakrátko začali říkat Neviditelný. Opravdu nebyl vidět. Zalezl do budky a už se neukázal. Kdy se chodil nakrmit a napít, to netuším. Buď čekal na absolutní klid nebo vylézal až v noci. Kontrolovala jsem ho vždy po několika týdnech, jestli je v budce živý. Samička ho v období páření volala, ale bylo mu to jedno. 

Veverky šedobřiché jsou venku každý den, kromě malých mláďat. Zakrátko si zvyknou na lidi okolo a jakmile jim nabídnete skrz klec pamlsek, zvyknou si loudit na tom místě, kde něco dostaly. Potom, když okolo někdo projde, hned přiběhnou a čekají, co dostanou.

 

CHOV VEVEREK ŠEDOBŘICHÝCH

Když jsem s veverkami začínala, pátrala jsem po internetu, ale ani na zahraničních stránkách jsem se mnoho nedozvěděla. Postupně sbírám zkušenosti ve svém chovu i od ostatních chovatelů a ráda je předám dál.
 
Veverky šedobřiché jsou společenská skupinová zvířata vyžadující sociální kontakt se zvířecími partnery nejlépe svého druhu. Nehodí se do domácnosti. Jsou vhodné pro zkušenější chovatele, kterým vyhovuje pozorování zvířat. Nejsou domestikované jako králík či morče, v podstatě jsou to jen ochočená divoká zvířata, chovaná po pár generací lidmi. Pokud je chcete chovat, je nutné mít venkovní zabezpečenou voliéru cca 1m x1m x 1,5m na výšku , případně místnost určenou a vyčleněnou jen pro chov, jinak bude nešťastný chovatel i veverky. Je třeba pro dvě veverky aspoň dvě budky, aby se měly v případě neshody kam schovat.
Na chov jednotlivě se hodí spíš burunduk. Burunduk je spíš samotářský, naopak bývá agresivní k soukmenovcům a při sestavování párů a pokusu o odchov se musí opatrně. Zato mládě držené od malička se může ochočit a zvyknout si na lidi. Burunduk není tak kontaktní jako veverka šedobřichá, ale bývá o něco klidnější, pomalejší. Veverka šedobřichá Vám nebude sedět na dlani a nejspíš se nenechá hladit. Přiběhne a vezme si krmivo z ruky, ale nebude se pravděpodobně s Vámi mazlit. Pokud bude ochočená, bude Vám šplhat po těle, po oblečení. Veverky šedobřiché jsou jako "naspeedované", jak je označují děti. Jsou neskutečně rychlé, potřebují prostor k běhání, dostatečně velkou voliéru, ale hlavně jsou to vysoce společenská zvířata. Potřebují být spolu, honit se, spát spolu. Nejsou k sobě agresivní. Za dobu, co je máme, se nám nestalo, že by jedna druhou napadla a nějak vážně ublížila. Ale i to se může výjimečně stát, vím o souboji dvou samců u jiného chovatele, kdy se prý veveřáci kopali nohama podobně jako klokani a to až do krve. Ale to je zřejmě výjimka.
Někteří chovatelé mají dobré zkušenosti i s držením veverek různých druhů pohromadě, například právě burunduka a veverky šedobřiché. Ale jistě to záleží hodně na povaze zvířat ale také i velikosti voliéry, aby veverky mohly mít svůj osobní prostor.
Veverky šedobřiché rozhodně doporučuji do venkovní voliéry.
Při domácím chovu převažují negativa: Já se opravdu potýkala s velkým nepořádkem a hodně zašpiněnou klecí, když jsem měla mláďata veverek z nouze dočasně doma. Veverky strkaly krmivo mezi dráty a to vypadávalo ven. Burunduk si stěhuje krmivo do budky a dělá zásobu tam, veverka šedobřichá schovává jednotlivé kousky krmiva všude, kde se dá. Samečci navíc močili, značkovali, ven z klece. Někdy to dělají i samičky. Klec i vše okolo bylo lepkavé. Kousky krmiva přilepené k podlaze. Bobky mimo klec. Zeď za klecí jsem musela zakrýt igelitem. Později jsem téměř celou klec překryla makrolonem. Ale z části to bylo způsobenou malou velikostí klece a většími mezerami mezi dráty. V případě chovu ve voliéře nepořádek okolo nemám, protože voliéra je venku, veverky více šplhají po větvích, sedí na větvích či se zavěšují na strop a nedrží se tolik na stěnách voliéry, mají více prostoru a možností pro uschování potravy. Mám voliéru z pletiva s malými očky (cca 8x8 mm), nemůže toho tolik vypadnout mimo. Očka mohou být ale i větší. Co vypadne mimo, odfoukne vítr, sezobou ptáci, zbytek zameteme.
Další možností je skleněná vitrína.
Dcera tvrdí, že veverky doma jsou dost cítit. Asi je to různé, jak to kdo vnímá. Pravidelným čištěním se to dá jistě omezit, ale veverky mají většinou označkované a počůrané i stěny voliérky a vybavení jako větve, kůru, budky a tam už je čištění horší.
Pozor dejte také na vybavení voliéry. Nevhodné jsou tkaniny nebo textilie, které se dají nějak poškodit, rozcupovat na vlákna. Jedna veverka se mi kdysi oběsila v netkané textilii, která zakrývala dveře a sloužila jako další zábrana proti nechtěnému útěku při otevření. Po této události jsem závěs zlikvidovala. Další veverka si zaškrtila nohu vláknem z hamaky, ve které spaly. A to byl konec oblíbené hamaky a zbyla jim jen budka. Nožku se podařilo zachránit, ale nebylo jednoduché vlákno omotané kolem opuchlé nožky odstříhat a ránu ošetřit. Naštěstí se to povedlo včas. Podobná věc se mi párkrát stala u ptáků (kanár, zebřička) a tam to dobře nedopadlo.
Výborná jsou násypná krmítka z vnější strany voliéry nebo otáčecí či výsuvné krmné pulty. Máme obojí. Počítejte s tím, že miska s vodou bude často znečištěna krmením. Krmením zvenší se snižuje riziko útěku veverek. Kdo má dost prostoru, tak nejlepší je voliéra, která má dvojitý vstup. Nejdříve je vstup do obslužné chodby a pak přímo dovnitř voliéry. 
 
Krmení
Suchá směs:
Veškeré druhy ořechů mimo mandle (mandle jsou pro veverky jedovaté, bohužel bývají i ve směsích určených pro veverky), buráky i neloupané, ale nesolené a pokud možno nepražené.
Žaludy, bukvice. Nasbírané žaludy, i ještě ne úplně zralé, mají rády a samy si je oloupou.
Obiloviny: pšenice, ječmen, oves, ovesné vločky, kukuřice. Většinou je žerou až naposled, přednost dávají samozřejmě ořechům a ovoci.
Může se přimíchat i hrách, fazolky mungo apod.
Slunečnice, dýňová semena z jakékoli dýně či cukety, semena z melounu, hroznová jadérka. Když má hrozno větší jádra, vadí mi, nepolykám je, ale vyplivuju a nechávám pro veverky. 
Karob neboli svatojánský chléb v kouscích.
Občas tvrdé pečivo - s tím to nepřehnat, aby netloustly.
Sušené ovoce (hrozinky, brusinky, jablka, švestky, jakékoli suš. ovoce ze směsi pro hlodavce či papoušky, banánové chipsy) pokud možno neslazené nebo slazené jen sirupem, neproslazené cukrem a nesířené, občasné podání slazeného nevadí. Pokud lisujeme, odšťavňujeme ovoce, tak výlisky usuším a krmím je veverkám, králíkům a morčatům.
Sušené šípky.
Možno doplnit živočišnou složkou jako třeba živými či sušenými moučnými červy, cvrčky, sarančaty, krevetkami apod.
Piškoty jako pamlsek. Při umělém odchovu se piškoty použijí jako první pevná strava, proto je dávám i mláďatům, která vylezla z budky a zvykají si na pevnou stravu a veverkám v zimě nebo těm hubenějším, které potřebují podpořit.
 
Čerstvé krmivo:
Ovoce čerstvé jako doplněk, jaké je po ruce (maliny, borůvky, ostružiny, jablka, třešně, meruňky, broskve) v případě peckovin bez pecek. Jablka mohou být i s jádřincem, hroznové víno celé. My takto zužitkujeme zbylý jádřinec po tom, co si sníme jablko nebo zbylý vnitřek papriky se semínky, dostanou ho zvířata. 
Některé veverky prý mají rády mandarinku nebo pomeranč, asi záleží asi i na tom, na co je kdo naučí. Já jim tohle moc nenabízím, ani sami těch citrusových plodů zas tolik nejíme.
Meloun.
Zelenina, nejlépe kořenová.
Občas mohou dostat vařené vejce, vařenou rýži, tvaroh nebo bílý jogurt - není nutné, ale dobře nahrazuje živočišnou složku. Když dělám vaječnou míchanici pro odchov ptáků, dám i veverkám (nastrouhaný rohlík, vařené vejce, nastrouhaná mrkev - vše smíchat nebo najednou rozmixovat, pro veverky vytvarovat malé kulůičky či válečky, pozor, aby opravdu zkonzumovaly, aby jim to neplesnivělo)
 
Možná jsem něco zapomněla. U mě je krmení dle sezóny. Nikdy není vše. Někdy dostanou lepší směs, jindy horší. Někdy koupím směs pro velké papoušky, ale tu přeberu právě kvůli mandlím, pokud tam není napsáno přesné složení bez nich, a domíchám další ingredience.
Banánové chipsy milují, pro ty si přijdou na stěnu voliéry a berou z ruky i od kohokoli cizího, podobně i některé ořechy a dražší sušené ovoce jako třeba papáju apod. Ta bývá právě v ovocných směsích pro velké papoušky.
 
Je vhodné sehnat kamennou sůl k lizu, takovou hrudku či krystal, koupit se dá ve Zverimexu či podobné prodejně nebo přes internet.
 
Ještě chci dodat, že vše, co tu píšu, není dogma, jsou to jen mé zkušenosti a můj způsob chovu. Jiní chovatelé to mohou mít jinak. Budu ráda i za sdělení Vašich zkušeností. V chovu všech zvířat se neustále učím a stále se setkávám s něčím novým a často mě něco překvapí. Je lépe inspirovat se zkušenostmi ostatních než se učit vlastními chybami. 

 

Pokud máte jakýkoli dotaz či poznatek, klidně mi napište na e-mail shibinka@seznam.cz a nemějte obavy, že by byl dotaz "hloupý". Raději budu odpovídat i na "hloupé" dotazy, když to pomůže zabránit nechtěným nešťastným událostem.

20.8.2021 - 3 veverčata prodána (2 samičky,1 sameček) a jeden sameček vyměněn pro změnu krve, samičku si necháváme, ale je možná výměna za jinou - více v nabídce zvířat.

Nákup veverek páskovaných - Tamiops mcclellandii v Lounech. Je to sourozenecký pár, sháním výměnu jednoho z nich pro sestavení chovného páru.

 

7.6.2021 - mláďata už běhají a je jich 5. Opět to dopadlo jako vždy předtím, samečků je víc. Samečci jsou 3 a samičky 2.

4.6.2021 - mláďata by už měla vylézat ven, ale nějak se jim nechce. Tak jsme je opět zkontrolovali. V budce bylo vidět 4 pěkná mláďata, ale opět ležela jedno na druhém. Mám pocit, že jich je víc.

5/2021 - Betynka se nějak moc ozývá, nevypadá spokojeně a tak jsem nevydržela a rozhodla se mladé zkontrolovat. Je jim asi 14 dní. Betynka je na nás zvyklá, nemuselo by jí to tolik vadit. Mláďata se zdají v pořádku, ale jsou v hnízdě na sobě a zdá se, že jich je hodně. Nejsou vidět všechna a tak jsem neodolala a chtěla se podívat líp a spočítat je. Poodstrčila jsem mládě nahoře. To však vypísklo, za což jsem ihned schytala napomenutí od jejich matky malým kousnutím do palce u nohy. A pak už jsem nevěděla, jak co nejrychleji zavřít budku a vypakovat se z voliéry. Betynku ta kontrola rozhodila a také jedno mládě vytáhla ven. Po čase se ale uklidnila.

2.5.2021 - narodila se další veverčata Betynce. Betynka je menší veveřička odchovaná od 16. dne po narození uměle bez vlastní matky. Sameček je tentokrát oddělen. Betynka byla jako kulička. Tím, že je menší, kratší, působila ještě víc tlustě, než její matka. Měla jsem strach, jestli je vůbec březí, protože takhle tlustá byla už dost dlouho. Zřejmě to ale na ní bylo jen dřív vidět.

23.4.2021 Grétka byla také březí a porodila, ale bylo to s obtížemi. Sameček byl oddělen. Grétka měla ale problémy. Nikdy dřív jsem neviděla, že by se schylovalo k porodu. Veverka prostě zalezla do budky a druhý den vylezla již hubená. Grétka tentokrát pobíhala po voliéře s krví na vulvě a ještě druhý den bylo vidět, že má stahy. Měla jsem strach, jestli vůbec přežije. Nakonec to zvládla, ale po čase bylo jasné, že mladé nekrmí. Při kontrole po pár dnech nalezeno jedno mrtvé mládě, zřejmě mrtvé už od narození, víc jsem nenašla. Hlavně, že je samička v pořádku.

3/2021 - Betynka porodila. Samečka jsem u ní nechala, což se později ukázalo jako chyba. O pár dní později bylo jasné, že mláďata nejsou. Příště samečka oddělím. Bude to poslední pokus, jak pomoci Betynce mladé odchovat. Jestli to nepomůže, asi se budu muset smířit s tím, že veverka vypiplaná uměle neumí vlastní mláďata odchovat.

5.10.2020 veverčata jsou dvě a jsou to dva kluci

1.10.2020 - Jedno mládě veverky pobíhá po voliéře. Je poprvé venku. Odchov mláďat Grétky se tedy podařil. Není však zatím jasné, jestli je mládě jedno nebo je jich víc, ani jaké je to pohlaví. Musíme opět dobře pozorovat.

12.9.2020 Grétka opět šílí. Nejdřív jen nosila výstelku z budky a běhala s ní po voliéře, teď už přenáší i mládě. Je ještě malé. Opravdu bych nechtěla znovu piplat veverky bez matky. Snažíme se jí proto zajistit co nejvíc klidu. Problém je trochu s naším novým kotětem, které si zvyklo na voliéru lézt a veverky pozorovat. Hlídáme, aby se to nedělo. Druhý den je Grétka v budce, je opět v klidu. Jestli ale mláďata žijí, to nevíme.

27.8.2020 Grétka porodila - narozená mláďata veverek

15.8.2020 Vrátili jsme se z dovolené a je jasné, že Betynka žádná mláďata nekrmí. Prohlédla jsem všechny budky ve voliéře a nikde ani stopa po mladých. Nejspíš je zlikvidovala Grétka, která je sama březí. Škoda, nevyšlo to, samičky spolu během odchovu mladých nemohou být. Betynku odděluji do klece. Dobrá zpráva je, že Betynka zvládla březost i porod navzdory tomu, že sama měla tak těžký start do života a nevyrostla tolik, jako ostatní veverky. Mrzí mě jen, že jsem nemohla zjistit, kolik mladých měla, protože před porodem byla neskutečně kulatá. Měla jsem strach, že to už nemůže vydržet. Vypadala, jakoby v ní byl zašitý pingpongový míček.

8.8.2020 - Betynka porodila. Samce jsem oddělila předchozí den.  Bohužel dnes odjíždíme na dovolenou, tak nemůžu sledovat chování samiček.

24.7.2020 Čiko se svou samičkou letos zatím neodchovali ani jedno mládě, loni pouze jedno na jaře a podruhé už samička nezabřezla. Jestli je to problém samičky nebo Čika, to zatím nevím. Čiko loni k podzimu až nechutně ztloustl a musela jsem mu omezit krmení. Ne, že by byl jen celkově vypasený, kulatý, ale měl i velké tukové faldy pod packami. Po omezení krmení se srovnal, nejvíc pomohlo oddělení od samičky při výměně za druhého samce. Ale zdá se, že od doby, co byl k samičce navrácen a hlavně přišel o kamaráda - mladého letošního samečka, už začíná znovu tloustnout.

V sousední voliéře mladá samička Betynka začíná též tloustnout, ale kulatí se jí jen bříško. Zřejmě bude březí. Mám trošku strach, jak to zvládne, protože je menší, než její matka Grétka. Další obavu mám z toho, jak se Grétka zachová k cizím mladým ve svém prostoru. Pro Grétku by ale bylo dobré, kdyby nebyla pouze v páru, ale ve skupině, protože by ji její partner tolik neproháněl a jeho pozornost by se mohla přeci trochu rozdělit mezi obě samičky.

15.7.2020 Poslední sameček putuje do nového domova spolu s dalším samečkem od jiného chovatele, aby nebyl sám. Zajímavé je, že Čiko, který zůstal opět jen se svou samičkou, se začal nešťastně ozývat a pískat. Myslela jsem, že tomuto páru mladý sameček spíš překáží, ale zdá se, že si na něj Čiko zvykl a teď mu chybí víc, než mu dřív chyběla partnerka. Sociální vazby u těchto veverek jsou zajímavé a každý jedinec je originál. 

21.6.2020 Veverčata z letošního odchovu jsou v nových domovech, prodaná byla po dvou, zbývá poslední sameček. Betynku, veveřičku z umělého odchovu jsem spolu s jejím otcem pustila zpět do voliéry ke Grétce, její matce. Pro Betynku je to nové prostředí a velký svět, protože dosavadní život strávila v kleci. Zatím to vypadá, že se dobře snesou.

Čiko se vrací do voliéry ke své samičce a s ním i mladý sameček od druhého páru, aby nebyl sám a otci nepřekážel. Starší samec totiž po čase mladé samečky vyhání.

16.5.2020 dva veveřáčci z umělého odchovu putují do nového domova, k novým majitelům do voliéry.

Zbývá nám veveřička a tu si asi necháme. Aby nebyla sama, přidala jsem k ní do klece Čika, samečka z druhého páru. Naštěstí si nic neprovádějí a celkem se snesou.

Samička z druhého páru letos zatím mladé nemá a nevypadá, že by se něco změnilo. K ní byl přidán sameček z prvního páru a uvidíme, jestli spolu něco vyvedou.

Sameček z prvního páru totiž musel být oddělen od samice s mladými, protože ji neustále obtěžoval, samice se opět snažila přemisťovat mladé a hrozilo, že je opět neodchová. Vše ale dopadlo dobře, Grétka se po oddělení samečka uklidnila a mladé odchovala sama. 

5/2020 Začátkem května jsem přemístila klec s doma odchovanými veverkami ven. Klec je teď umístěna na terásce zahradní chatky, nad schodištěm, pod střechou. V případě nepříznivého počasí, uklízíme klec dovnitř do chatky. Když je hezky, zůstává venku i přes noc.

29.3.2020 - narozeno 5 mláďat veverek od Grétky. Později jsme zjistili, že to jsou 2 samičky a 3 samečci. Samce - otce bylo nutno po pár dnech oddělit. Opět naháněl samičku a hrozilo , že to zase odnesou mláďata. Po oddělení samce, se Grétka uklidnila a mláďata odchovala. Obě mladé samičky a dva samečci jsou již u nových majitelů, zbývá poslední sameček. Je již odstavený a připravený na nový domov. Zájemce si musí pro něho sehnat druhého partnera, samičku, v případě, že by chtěl veverky množit nebo druhého mladého samečka, pokud bude chtít veverky jako zajímavá a milá zvířátka na pozorování a případné ochočení.

29.1.2020 Veverky z umělého odchovu 

Veveřátka již vyrostla téměř do velikosti dospělých veverek. Jsou stále doma v kleci, takže na jaře budu řešit problém se zvykáním na normální venkovní prostředí. Občas se ozvou zájemci o veverku mazlíka nebo tzv. miminko. Prosím, uvědomte si, že veverka šedobřichá není domestikované zvíře jako např. morče, kočka, pes. Je to jen ochočené divoké zvíře. Má své potřeby a jedna z nejdůležitějších je kontakt s dalšími veverkami ve skupině či v páru. Dle zpráv od různých chovatelů a majitelů těchto veverek soudím, že veverka šedobřichá dlouhodobě nevydrží bez dalšího jedince. Mám zprávy od několika lidí, kteří si pořídili nejdříve jednu veverku a později sháněli jinou, ale než ji sehnali, ta první uhynula. Tyto veverky se sice snadno ochočí, ale kontakt s další veverkou je přesto potřeba. Jsou zvyklé spolu spát stulené v jednom hnízdě. To jim péče člověka nenahradí.

Chov jednotlivce nemohu v žádném případě doporučit a samotnou jednu veverku tzv. "na mazlíka" Vám neprodám. 

Protože odchovaná veverčátka jsou tři, nemohu v současné době nikomu nabízet ani ty dvě, respektive dva - jsou to kluci, protože by mi zbyla jedna samotná veveřička a bylo by jí smutno. Rozhodně nebudu riskovat smrt steskem, zvlášť po tom, co za práci je dalo vypiplat od úplných miminek až do teď. Proto je možnost rozdělit je jedině až na jaře, pokud budou další mláďata, s kterými by mohla veveřička být nebo pokud máte jednu veverku a potřebujete k ní sehnat druhou.

Dál musím upozornit na úskalí chovu v bytě. Veverky chované v kleci nadělají značný nepořádek. Nevím proč, ale některé veverky močí skrz dráty klece. V případě, že je klec blízko stěny, je tato značně znečištěná.Také si rády schovávají krmivo a to do podestýlky, ale i do kdejaké škvíry např. v kůře či větvi, a bohužel při pokusu schovat semínko, či oříšek jej prostrčí i mezi mříže. Okolo klece je pak nános krmiva. Já to vyřešila zakrytím větší části klece makrolonem. Je to pouze dočasné řešení, klec rozhodně není vhodná pro trvalý chov. Jakmile bude teplo, veverky se postěhují do voliéry.

Pokud jsou veverky ve voliéře a mají-li tam dostatek prostoru a vnitřního vybavení, tento nepořádek nevzniká. U nás je okolo venkovní voliéry čisto. Jen jedna část pletiva je znečištěná močí. Je zajímavé, že to dělají jen veverky v jedné části rozdělené voliéry, druhý pár to nedělá. Přesto mláďata od tohoto "způsobného" páru to doma v kleci dělají, aniž by to měly od koho odkoukat.

2.9.2019 Mláďata veverek - umělý odchov - pokračování (zatím stručněji, později bude podrobně doplněno)

Veverčata přežila. Pokousaná bříška se jim pěkně zahojila. Po nějakém čase krmení náhradním mlékem měla samička a menší sameček problém s bolavými, opruzenými zadečky. Zčásti to bylo způsobeno i vzájemným ocucáváním. Nakonec jsem je musela oddělovat. Nejprve jsem držela zvlášť největšího samečka, který neměl žádný problém, rostl jako z vody a byl hodně aktivní. Myslím, že to byl původně ten nejmenší, nepokousaný a předhonil oba své, původně větší, sourozencePozději musela od sebe i dvě menší mláďata. Jejich ocucávání bylo nebezpečné, ubližovali si a zřejmě díky bolestivosti a nepohodě moc nerostly. Takže jsem s sebou nosila 3 přenosky v tašce, mléko ve skleničce, stříkačky a termosku s horkou vodou k ohřátí mléka. Doma jsem postiženým veverkám koupala zadečky v teplém odvaru z řepíku a heřmánku, nastříkala bylinným sprejem Lavylem Auricum, po dobrém osušení mazala tea tree nebo měsíčkovou mastičkou. Za pár dní se zahojily a když zase začaly nabírat na váze, mohly opět k sobě. V 5. týdnu se již začaly bránit krmení stříkačkou a dostala jsem do nich mléko spíš násilím. Proto dostávaly piškot v mléce namočený a mističku s vodou. Vodu však pravidelně vycákaly, protože jim bylo jedno, kde poskakují. Dostávaly také měkčí oříšky a suché piškoty ale i veverčí suché krmení, aby se ho pozvolně začly učit přijímat. Odstav je prý dobré začínat podáváním dětských piškotů. Pokud se krmí náhradním mlékem, nemělo by se podávat ovoce, protože může s mlékem nepříznivě reagovat a způsobit zažívací potíže. S mlékem jsem skončila v polovině 6. týdne. Pak už dostávaly i ovoce, nejčastěji jablko.

Je to tak trochu zázrak, že jim náhradní mléko nezpůsobilo průjem nebo jiné vážné potíže. Veverky jsou již odstavené, živí se samy. Jsou však mnohem menší, než by měly být. Samička má hodně řídkou srst, menší sameček je taky méně osrstěný, větší kluk vypadá nejlíp. Ale zdá se, že už postupně začínají znovu obrůstat. 
Nabízet je rozhodně zatím nebudu. Není jisté, jak velký hendikep si do života ponesou a jak dlouho vydrží. I když jsou teď na pohled v pohodě a aktivní, může se vyskytnout nějaký problém později, nebo můžou mít krátký život. Určitě si je nechám alespoň do jara a nepůjdou na zimu ven, ale zůstanou doma v kleci. Samička se pravděpodobně nebude hodit k chovu. Pokud zůstane malá, mohla by mít problém s odnošením a porodem mláďat.

5.7.2019 - Narozená mláďata od staršího páru. V tomto roce již 2. vrh. Doteď se nestalo, že by veverky měly mladé, dokud nejsou oddělena mláďata z předchozího vrhu. Bohužel 20.7.2019 samice začala vyvádět, snažila se mladé stěhovat a ukrýt. Proto jsme oddělili mláďata z předchozího vrhu a samce. Pomohlo to však jen do druhého dne, kdy odpoledne opět samice běhala s malým mládětem v tlamě a běhala s ním takto cca 3 hodiny. Takže jsem ji odchytla, mládě jí vzala a vybrala i další 2 mláďata z budky. Vrátila jsem k ní samce. Mládě, které takto dlouhou dobu přenášela bylo pokousané na bříšku, v jednom místě byla rána, kůže prokousnutá skrz. Je to samička. Další dvě mláďata jsou samečci. Jeden z nich, větší, měl rovněž pokousané bříško, ale ne vážně, druhý, menší, byl v pořádku. Uvařila jsem odvar z ovesných vloček a rýže a zředila jím 30% smetanu a injekční stříkačkou (bez jehly) jsem se je pokusila nakrmit. Pátrala jsem po internetu, ale informací o umělém odchovu veverek je pomálu. Jediné, co jsem našla bylo dočasně nahradit mateřské mléko směsí zahuštěného mléka Tatra 8-9% tučného a slabého heřmánkového čaje v poměru 3:1 a pak předat mládě záchranné stanici.

Kontaktovala jsem Záchrannou stanici pro naše veverky obecné, kde jsem konečně získala důležité informace. Veverčatům je 16 dní. V této době by mělo stačit krmení po 4 hodinách, v noci není třeba.  Na jedno krmení by veverka měla vypít množství zhruba odpovídající 5% své hmotnosti. Nejlépe je použít náhražku mléka přímo pro veverky Fox Valley, ale ta je k objednání pouze z Ameriky. Je možné použít i kozí mléko, náhradní mléčnou směs pro koťata a štěňata. Vše je sázka do loterie, protože veverka šedobřichá je odlišná od naší veverky obecné, z kterou jsou již nějaké zkušenosti. Jednotlivé druhy veverek se liší ve snášenlivosti náhražek mateřského mléka. Zpočátku při nasazení náhradního krmení je dobré zředit náhradní mléko 2x více a takto naředěným krmit první dva dny, postupně zahušťovat až na doporučené ředění. Mláďata si tak snadněji přivyknou. U mláďat veverek je potřeba dát pozor na tzv. genitální sání. Samečkové mají poměrně vyvinutý penis a pokud mají mláďata hlad, případně jsou i podvyživená, sají jedna druhou nebo dokonce samy sebe. Samečkům pak hrozí újma v podobě výhřezu a bolestivá smrt. Malá mláďata se neumí sama vyprázdnit. Jejich matka stimuluje vyprazdňování (močení) olizováním zadečku. Je tedy třeba toto nahradit jemným otíráním buď vlhčeným ubrouskem nejlépe dětským neparfémovaným nebo v teplé vodě namočeným látkovým kapesníkem. Provádíme nejlépe před krmením. Pokud mládě pustí moč, nechat vsakovat do kapesníku a pokračovat s otíráním, dokud čůrání neustane. Vyprazdňování se mláďata začínají učit, když se jim otevřou oči (veverka obecná 4 týdny věku, veverka šedobřichá dle mého pozorování mezi 18 a 24 dny věku). Zdárný odchov na mléčné směsi ještě neznamená výhru.  Další problémy mohou nastat při přechodu na tuhou stravu.

Pokud se Vám tedy dostane do rukou mládě veverky obecné, co nejdříve kontaktujte záchrannou stanici pro divoká zvířata a předejte ji do rukou odborníků. Odchov je opravdu složitý, náročný na čas a Vaši energii a vždy je lépe, pokud má divoké zvíře šanci na návrat do přírody, což by u Vás veverka neměla.

 

  Veverčí mláďata 21.7.2019

Druhý den jsme tedy koupili u veterináře mléčnou směs Beaphar Kitty Milk pro koťata. Veverkám smetana s odvarem z rýže nechutnala, koupenou mléčnou směs začaly ochotně přijímat. I když samozřejmě byl problém s technikou krmení. Pochopit, že mléko teče ze stříkačky, veverčátkům nějakou dobu trvalo. Nejlépe si vedl nejmenší veveřáček, nejhůře samička.

24.5.2019 Veverčí mláďata, ta starší, poprvé vylézají z hnízda. Jsou 4, z toho 3 samečkové a 1 samička.

11.5.2019 - Narozené mládě veverek od mladšího, loňského, páru. Je to samička.

19.4.2019 Narozená mláďata - od prvního, staršího, páru veverek. Samozřejmě opět nevím, kolik mláďat je. Pouze mám vypozorováno, kdy se samička neobjevovala venku a poté byla již "bez bříška". Veverky z druhého pára mladé nemají a nevypadá to, že by se o ně pokoušely. Sameček Čiko by se rád dostal k samičce z prvního páru, běhá po pletivu, které voliéry rozděluje. Pokud se nezačne více zajímat o svou samičku, budeme muset vymyslet řešení, jak voliéru rozdělit neprůhledně.

2.9.2018 Narozená mláďata

Po pár dnech jsem oddělila samečka, protože při minulém vrhu samičku nenechal na pokoji a ta ve snaze schovat mladé je neustále přenášela a žádné z mláďat nepřežilo. Tato poslední mláďata jsem se pokusila zkontrolovat asi ve věku 3 týdnů. Snažila jsem se být opatrná a samičku jsem nevyplašila. Nejprve samička dostala oříšek, který si zdánlivě v klidu hryzala a vypadalo to, že si mě vůbec nevšímá. Nakoukla jsem do budky, mláďata byla 3, pokusila jse se je vyfotit a budku zase zavřela a vrátila na místo.Samička byla stále v klidu. Za chvilku potom, co jsem opustila voliéru, samička vlezla do budky, popadla mládě a začala s ním běhat po voliéře. Trvalo dost dlouho, než se uklidnila a mně je jasné, že mladé prostě kontrolovat nesmím.

Dvě mláďata poprvé opustila budku 7.10.2018. Uvidíme, jestli to jsou všechna odchovaná, nebo zda se ukáže ještě to třetí.

 

7/2018 - samička čeká další mláďata. Pokud máte zájem, je možné si u nás zažádat o předběžné zamluvení.

Vyměnila jsem samečka z mladých za nepříbuzného z Jihlavy a koupila nepříbuzné samičky z Rumburka. Budu tak mít složený nepříbuzný pár nebo chovnou skupinu.

25.5.2018 mláďata veverek poprvé vylezla z hnízda. Jsou již hodně velká a jsou tři. Je to jedna samička a dva samečci.

20.5.2018 chtěla jsem poprvé zkontrolovat hnízdo s mláďaty, ale v budce žádné nebylo. Nejdřív jsem myslela, že je snad rodiče zlikvidovali. Pak jsem sledovala samici a ona zalézala do dutiny v kmeni, který jsme do voliéry dali. Je to kus velké větve ze staré vrby, ve které hnízdil pravděpodobně strakapoud a poté, dle toho, co se z dutiny vysypalo, i nějací hlodavci. Při větru se větev ulomila a spadla. Přinesli jsme ji z luk. Veverka musela mláďata přestěhovat z budky do dutiny v kmeni. Dutina je hluboká, není dovnitř vidět.

květen 2018 - na samičce je vidět, že mláďata krmí. Má totiž zvětšené a ocucané cecíky a ulízané a rozcuchané chlupy na bříšku.

20.4.2018 samička porodila mláďata. Nevím zatím kolik jic je, ani jak to vlastně dopadlo, ale samička se zdržuje téměř celý den v budce. Že se mláďata narodila jsme poznali jen podle toho, že když samička vylezla, aby se napila a nakrmila, byla již hubená.

 

18.6.2017 - nákup páru veverek šedobřichých (Tamiops swinhoei). Obě veverky jsou narozené letos, takže jsou to ještě mláďata. Pro veverky jsme jeli až do Rumburka. Sameček je od místního chovatele, narozený v Čechách a samička původem z Německa.

Do našeho příjezdu se spolu veverky nesetkaly, až vlastně poprvé v přenosce při cestě do nového domova. Společně byly vypuštěny do voliérky po burunducích a chvilku se docela vyplašeně honily a seznamovaly se sebou i s prostředím. Druhý den už bylo jasné, že voliérku přijaly za svůj nový domov.

Krmíme směsí pro hlodavce, směsí pro veverky se sušeným ovocem, ořechy a svatojánským chlebem - carobem, namíchanou směsí obilovin (oves, pšenice, kukuřice, slunečnice), nevyloupaná dýňová semena, nevyloupané nepražené arašídy, občas ovoce, piškot, čerstvá mladá kukuřice v klasu, zralá kukuřice v klasu, pampeliškové listy atd. Zkouším přidávat moučné červy. Lískový ořech ze skořápky bez problémů vykoušou, ale po pár dnech zvládnou i ořech vlašský. Ořechy dáváme samozřejmě většinou vyloupané, kromě arašídů. Ve skořápce dostanou ořech jen občas, aby měly také nějakou zábavu.

V červenci už se začínají nahánět a pokoušet o páření. Jsou ale ještě mladé.

 

 

 

Nový blok - dvojitým kliknutím zde, zahájíte úpravu bloku...

Nový blok - dvojitým kliknutím zde, zahájíte úpravu bloku...