OCHRANA PŘÍRODY V PRAXI - Co můžeme sami
Vítejte na stránce tlapkyakridla.websnadno.cz v sekci OCHRANA PŘÍRODY V PRAXI - Co můžeme sami
Zde se budu snažit psát své poznatky o tom, co může každý z nás dělat pro ochranu přírody, uveřejním odkazy a tipy.
4.5.2019 - Ornitologicko - botanická procházka okolím Dobrušky s názvem Vítání ptačího zpěvu.
Prošli jsme poměrně malý okruh, viděli odchycené ptáky, kteří byli okroužkováni a opět vypuštěni do přírody a dozvěděli se mnoho zajímavého o přírodě a jejím současném nepříznivém stavu, o tom, jak zemědělci mohou ovlivnit stavy ptáků, o tom, co se dělá v okolních státech a jak můžeme pomoci my sami.
Věděli jste, že z důvodu pěstování ozimů, které přinášejí větší výnos, ubývají skřivánci? Ozimy jsou husté, klasy pěstované a šlechtěné na stejnoměrnou výšku. Skřivan potřebuje uprostřed polí místo k hnízdění. Vhodné je místo s řidším rostlinstvem, do husté jednolité masy se nedostane. Jařiny, které jsou řidší se u nás pěstují stále méně. I tak je jednoduché řešení, jak ptákům pomoci a využívají ho např. v Anglii. Během setí řidič na několika místech na poli vypne na pár vteřin setí a vznikne tak několik malých "oken", kde toho vyroste méně. Skřivani v těchto místech hnízdí. U nás hnízdí ve vyjetých kolejích od traktoru a padnou tak za oběť šelmám, jako je kuna, lasice, liška, psík mývalovitý aj., pokud jim hnízdo nezničí přímo traktor, který leje na pole chemický postřik, hnojivo apod. Koleje jsou jako chodníky pro zvířata, které je dovedou až přímo k hnízdu. Okno uprostřed pole není tak lehké najít, je viditelné pouze shora, není k němu cestička. Hnízdo je ukryté.
Věděli jste, že současná zdevastovaná příroda již nezvládne uživit divoké ptáky? Ubývá plevelů, na kterých se spousta ptáků živí, ubylo vhodných rostlin, které lákají hmyz, ubývá hmyzu a tím i ptáků. Ubylo drobných chovatelů. Kdo má slepice, ví, že se na jejich krmivu přiživí i divocí ptáci. Kdo chová králíky či větší hospodářská zvířata, poskytuje tak podmínky pro hmyz, to využijí vlaštovky i jiní ptáci. Změna ve způsobu hospodaření by pomohla, ale i tak je to běh na dlouhou trať a ptáci potřebují pomoc okamžitou. Proto je třeba krmit ptáky celoročně. Jak na to a jak se bránit proti krmení přemnožených ptáků, jako jsou třeba hrdličky zahradní (pozor, i vrabců už ubývá), se dozvíte v knize Krmíme ptáky - ale správně.
KRMÍME PTÁKY - ALE SPRÁVNĚ
Patrně žádná kniha o ptácích nevzbudila u našich západních sousedů větší ohlas než právě Krmíme ptáky - ale správně.
Přední německý ornitolog Peter Berthold v ní tvrdí, že vzhledem k masivnímu poklesu ptačích stavů o 80% je na místě dokrmovat naše ptačí přátele celoročně, obzvláště však v létě v době krmení mladých. Doba, kdy bylo v krajině dostatek potravy pro ptáky, je žel pryč a většina ptáků vymírá. Berthold na základě 40 let trvajících vlastních měření, pozorování a také mnoha evropských vědeckých studií ukazuje, jaké ptáky, kde a čím krmit a tím zcela konkrétně přispět k nárůstu ptačích populací v našem přímém okolí. Kniha v Německu vyvolala obrovský zájem a statisíce lidí díky ní začaly ptákům opět pomáhat.
Co kniha obsahuje:
ZÁKLADY
Co ptáci potřebují a jak jim každý může pomoci
— KRMÍME PTÁKY
Jaké jsou vhodné zásobníky krmiva, jaké krmivo je vhodné, jaké přirozené zdroje krmiva nacházíme v zahradě
— NÁVŠTĚVNÍCI KRMÍTEK
Portréty více než 75 druhů ptáků
— A NĚCO NAVÍC
Postavte si své krmítko